Za leskem: Temné dětství hollywoodské ikony

„Jsem královna comebacků“
Film „Čaroděj ze země Oz“ byl kritiky oslavován, ale jeho enormní produkční a marketingové náklady – v té době zhruba 4 miliony dolarů, což dnes odpovídá asi 71 milionům dolarů – z něj pro studio udělaly riskantní podnik. Film pomohl Garlandové stát se jednou z nejvýdělečnějších hereček ve Spojených státech.

Pokračovala v práci na filmech jako Meet Me in St Louis v roce 1944 a Easter Parade v roce 1946.

V roce 1954 se svět dočkal toho, že Judy Garland ztvárnila svou poslední skutečně legendární roli: Esther Blodgett (Vicki Lester) ve filmu Zrodila se hvězda. Ačkoli na plátně hrála talentovanou mladou herečku, její skutečný život se podobal životu Vickiina milence Normana Mainea (James Mason), bývalé hvězdy první velikosti, která se snažila udržet si svou kariéru. Ve svých pouhých 32 letech měla Garland za sebou již většinu života stráveného na jevišti, její kariéra stoupala a klesala spolu s jejím křehkým fyzickým a emocionálním zdravím – vzorec, který tragicky pokračoval až do její smrti o 15 let později.

„Jsem královna comebacků,“ řekla v rozhovoru v roce 1968. „Už mě unavuje se vracet. Opravdu. Nemůžu ani jít na toaletu, aniž bych se vrátila.“

Judy Garland, 30. a 40. léta

22. června 1969 Garlandův nový manžel Mickey Deans vyrazil zamčené dveře koupelny v jejich londýnském bytě a našel ji mrtvou ve věku pouhých 47 let. Pitva později potvrdila, že zemřela na následky náhodného předávkování barbituráty, které se v té době běžně používaly jako spací prostředek.

Koroner Gavin Thurston po pitvě řekl tisku:

„Jedná se zcela jasně o náhodnou okolnost u osoby, která byla zvyklá užívat barbituráty po velmi dlouhou dobu. Vzala si více barbiturátů, než mohla snést.“

Ačkoli byla její smrt srdcervoucí, nebyla zcela neočekávaná. Její blízcí – a dokonce i veřejnost – si byli dobře vědomi jejích dlouholetých bojů se závislostí.

Garlandová po léta bojovala s depresemi a alkoholismem a údajně se několikrát pokusila o sebevraždu. Její třetí manžel, Sid Luft, tvrdil, že se pokusila o sebevraždu nejméně dvacetkrát.

Nakonec se její životní příběh vyvíjel spíše jako tragédie než jako příběh nadějné, bezstarostné mladé ženy, kterou často ztvárňovala na plátně. Navzdory neuvěřitelnému úspěchu na jevišti a na plátně Garlandová bojovala s nízkým sebevědomím. Neustále držela dietu, což podle kritiků a historiků pramenilo z toho, že jí vedoucí pracovníci opakovaně říkali, že je „ošklivé káčátko“.

Americká herečka a zpěvačka Judy Garlandová (1922–1969) sedí u stolu během neidentifikované show v New Yorku, New York, kolem roku 1965. (Foto: Oscar Abolafia/TPLP/Getty Images)

Stevie Phillips, který Garlandovou čtyři roky zastupoval jako její agent, ji jednou popsal jako „šílenou, náročnou, nesmírně talentovanou drogově závislou“.

Biograf Royce však zdůraznil, že Garlandová projevovala „úžasnou sílu a odvahu“ i v nejtěžších chvílích. Anglický herec Dirk Bogarde ji jednou nazval „nejzábavnější ženou, jakou jsem kdy potkal“.

Navzdory svým osobním bojům Garland odmítala veřejné vnímání sebe sama jako tragické postavy. Její mladší dcera Lorna se k tomuto názoru připojila:

„Všichni máme ve svém životě tragédie, ale to z nás nedělá tragické postavy. Byla vtipná, srdečná a měla úžasný talent. Ve své kariéře zažila velké úspěchy a skvělé okamžiky. Skvělé okamžiky zažila i ve svém osobním životě. Ano, ztratili jsme ji ve věku 47 let. To bylo tragické. Ale ona nebyla tragickou postavou.“

Vždy jsem miloval Čaroděje ze země Oz a Judy Garlandovou v roli Dorotky – její zpěv byl neuvěřitelný. Ve svém životě si prožila tolik, že mi je jí upřímně líto. Nechť odpočívá v nejkrásnějším pokoji, daleko za duhou.