Sedmá z devíti: Napětí a tajemství na place Star Treku
Únor 22, 2025
Jeri Ryanová byla možná najata kvůli své kráse, ale Sedmá z Devíti byla jednou z nejlepších postav celé série Star Trek.
Sledovat ji, jak se promenáduje po Voyageru ve skafandru, bylo fascinující a byla to velmi zajímavá postava.
Ale věděli jste, že měla na place tajného nepřítele?
Hra, která stojí za úspěchem Jeri Ryan.
Když se Jeri Ryanová v roce 1997 objevila na place seriálu Star Trek: Voyager, byl seriál na pokraji úspěchu. Sledovanost klesala, sázky byly vysoké a producenti věděli, že potřebují něco nebo někoho, kdo by to zvrátil. Objevila se Sedmá z Devíti.
Její postava, bývalý borgský dron odříznutý od Kolektivu, byla spojením chladné preciznosti a pohřbené lidskosti, hádankou, která čekala na vyřešení.
A když se objevila ve čtvrté sezóně, efekt byl okamžitý. Sledovanost stoupla – o neuvěřitelných 60 procent. Televize na ni vsadila a spoléhala na to, že její výrazná přítomnost přitáhne diváky. A fungovalo to.
Ale možná nečekali, jak dobrá ve skutečnosti je. Není to jen fascinující postava v přiléhavé uniformě, ale herečka s překvapivou hloubkou. Sedmou nejen hrála – stala se jí, vrstvu po vrstvě, a nechala skrz ocel prosvítat záblesky zranitelnosti.
Zvláště vyniká jedna epizoda, v níž Sedmá, rozvrácená kaskádou osobností, rychle přechází z jedné osobnosti do druhé. Byl to výkon, za který by měla dostat cenu, ukázka talentu přesahujícího sci-fi nástrahy seriálu.
Byla najata, aby zachránila Voyager. A dostala něco mnohem většího.
Proč čtyřikrát odmítla roli
Jeri Ryanová, rodným jménem Jeri Lynn Zimmermannová, se narodila 22. února 1968 v západoněmeckém Mnichově a po vysoké škole se přestěhovala do Los Angeles, aby se mohla naplno věnovat herectví.
V roce 1997 byla poměrně neznámá, když si ji tvůrci seriálu Star Trek: Voyager vybrali do role Sedmé devítky. Ryanová překvapivě roli odmítla ne jednou, ale hned čtyřikrát.
Proč se ale nechtěla přidat? V rozhovoru z ledna 2020 Jeri Ryanová prozradila, že když ji producenti poprvé oslovili kvůli seriálu Star Trek: Voyager, nikdy se na něj nedívala. Ze zvědavosti se rozhodla podívat na jednu epizodu – a rychle toho litovala. Popsala ho jako „nejhorší hodinu televize“, kterou kdy viděla.
Dali mi kopii filmu První kontakt, abych alespoň viděl, jací jsou Borgové. „Taky mi dali kopii Velké encyklopedie Star Treku, ať už je to cokoli, abych si mohl doplnit své znalosti o Star Treku,“ vysvětluje Ryan.
Teprve po neúnavném přemlouvání výkonné producentky Geri Taylorové nakonec souhlasila, že přijme ikonickou roli Sedmé z Devíti, borgského drona osvobozeného z kolektivního vědomí Borgů.
Boj, který kamera nezachytila
Jeri Ryanová to pocítila ještě před začátkem natáčení – uzel úzkosti se jí sevřel v žaludku při pouhém pomyšlení, že bude sdílet scénu se svou kolegyní Kate Mulgrewovou. Nebyly to nervy. Ne tréma. Bylo to něco těžšího, nevyřčené napětí, které viselo ve vzduchu, kdykoli spolu pracovaly.
Všimla si toho většina osazenstva Voyageru. Třenice mezi nimi nebyly jen fámy, byly skutečné a léta se neřešily. Ryan, nová dívka, se ocitla v centru pozornosti jako Sedmá z Devíti, nepochybně nápadný bývalý Borgův dron. Mulgrewová, zkušená představitelka hlavní role v seriálu, léta budovala kapitána Janewayovou jako silnou, nezávislou osobnost a odolávala všem pokusům o vtěsnání své postavy do románu. A teď se najednou všechny oči upíraly na Sedmou.
Pro Mulgrewovou to nebylo nic osobního – alespoň ne zpočátku. Chtěla Star Trek posunout dál od zjevné sexualizace, učinit ho intelektuálním, vůdčím a objevitelským. Ale stanice měla jiné plány. Představili Ryanovou, krásnou a rozhodně sexualizovanou hrdinku, aby oživili sledovanost seriálu. A to se povedlo.
Napětí mezi nimi přetrvávalo po celá léta jako tichá bouře pod povrchem země. Ryanová se držela při zemi a podávala jeden výkon za druhým, zatímco Mulgrewová bojovala s vlastní frustrací.
Jeri Ryanová a Kate Mulgrewová na 14. výročním oficiálním sjezdu Star Treku v Las Vegas / Getty Images
Postupem času se však něco změnilo. Mulgrewová, která má moudrost zpětného pohledu, viděla širší souvislosti. Později uznala svou nelibost, přiznala, jak moc Ryanovi zkomplikovala život, a uznala svou roli v jejich nestálé dynamice.
A pak udělala něco nečekaného – omluvila se.
„Zvládl jsi velmi obtížnou roli skvěle,“ řekla Ryanovi. Minulost byla minulostí. Napětí, chladné pohledy, nevyřčená zklamání – to všechno bylo za nimi.
Od té doby se objevovali na sjezdech Star Treku, smáli se, vzpomínali a dokazovali, že i ty nejhlubší roztržky se dají překonat. Při pohledu na dnešní fotografie je těžké uvěřit, že tihle dva spolu na place nevycházeli?
Spálila svůj vlastní kostým
Ikonický kostým Sedmé z Devíti možná na obrazovce vypadal elegantně a futuristicky, ale v zákulisí to byla skutečná noční můra. Korzet Sedmé z Devíti byl tak těsný, že Jeri Ryanová při jeho nošení sotva dýchala. Mezi natáčením si často musela lehnout, aby nabrala dech, než se znovu postavila před kameru.
A kvůli těsnému jednodílnému kostýmu se Jeri Ryanová nemohla dostat dovnitř ani ven bez pomoci kostymérky. Protože šlo o jednodílný oblek bez zipů, musela si ho Jeri Ryanová pokaždé, když si ho oblékla, zašívat a dostat se z něj nebylo snadné.
I taková obyčejná cesta na záchod se změnila v časově náročné utrpení, které ji nutilo dlouho „vydržet“, aby nezdržovala natáčení. Obyčejná toaleta na place se změnila ve dvacetiminutové utrpení, které vedlo k její vlastní rádiové šifře: „Kód Jeri-dvacet.“
Ryanovo rozladění z tohoto oblečení v průběhu let narůstalo, a když natáčení Voyageru skončilo, zbývalo jí jediné: nadobro se ho zbavit. Bez rozmýšlení kostým spálila a už nikdy se do něj nevtěsnala.
Neviditelná zeď hanby
Na natáčení Star Trek: Voyager, kde se kouzlo sci-fi setkává s absurditou přetvářky, herci často trénovali jemné umění „silového pole“ – dovednost, která vyžadovala vrhnout se naprosto bez ničeho a udělat to přesvědčivě.
Vezměme si například nechvalně proslulý okamžik v „Daru“, jedné z prvních epizod se Sedmou z Devíti. Se vší vážností důstojníka Hvězdné flotily, který čelí hrozící zkáze, se měl herec vrhnout do silového pole věznice – jenže tam samozřejmě žádné silové pole nebylo. Žádná třpytivá energetická bariéra. Žádný odpor. Jen chladný, bezcitný vzduch filmové scény.
„Hrajete hodně na nic, protože je tam hodně speciálních efektů, takže hrajete na zeleném nebo modrém plátně, což znamená, že hrajete na nic a na nic nereagujete,“ vysvětlil jednou Ryan.
Výsledek? Působivě trapné představení, při němž se vrhali vpřed, ale uprostřed pohybu se zastavovali, mávali rukama, tvář měli zkřivenou bolestí – zatímco se filmový štáb za kamerou snažil (a někdy neúspěšně) potlačit smích.
„Silové pole“ se rychle stalo interním vtipem. Nešlo jen o to vytvořit iluzi, šlo o to dělat to s poctivou tváří, s vědomím, že ve skutečnosti vypadáte naprosto směšně.
Ale v tom je kouzlo sci-fi. Jednoho dne bojujete proti mezigalaktickým hrozbám. Druhý den se vrháte do prázdna a doufáte, že vám tým CGI kryje záda.
Co znamenala Sedmá z Devíti ve Voyageru?
Když se zeptáte samotné Jeri Ryan, má vám o postavě, kterou si zamilovala, co říct.
Sedmá z Devíti nebyla jen dalším přírůstkem do posádky – byla hybnou silou změny. Před jejím příchodem se Voyager usadil v pohodlném rytmu. Napětí mezi Hvězdnou flotilou a Makisty vyprchalo a vnitřní konflikty téměř neexistovaly. Všichni spolu vycházeli. Možná až příliš dobře.
Pak se ale objevila Sedmá. Bývalý borgský dron, odříznutý od mateřské mysli a poprvé nucený orientovat se na individualitu. Nebyla jen členkou posádky, byla to výzva. Ničitelka. A to bylo podle Ryana přesně to, co seriál potřeboval.
Při pohledu zpět se Ryan zamýšlí nad tím, proč byla její postava tak důležitá nejen pro seriál, ale pro celý odkaz Star Treku.
„Lidskost obecně byla jednou z věcí, které jim Sedmá umožnila prozkoumat,“ uvažuje. „Vnesla do seriálu konflikt – něco, co bohužel chybělo. Když se Makisté usmířili s Janewayovou a spol. byla to jedna velká šťastná rodina.“
Ale nebyl to jen konflikt, co dělalo její postavu tak přesvědčivou. Sedmá z Devíti zapadá do klasického archetypu Star Treku: outsider, který nutí lidstvo zkoumat samo sebe. Stejně jako Spock, Dat nebo Odo před ní se Sedmá stala jedinečnou optikou, skrze kterou mohl seriál zkoumat hluboké filozofické otázky o identitě, morálce a svobodné vůli.
Proč Sedmá z Devíti nosila vysoké podpatky
Přemýšleli jste někdy o tom, proč Sedmá z Devíti chodila po Voyageru na vysokých podpatcích? Fanoušci o praktičnosti této skutečnosti diskutovali celé roky, ale Jeri Ryanová má jednoduchou odpověď: všichni nosili podpatky!
„Všechny hrdinky nosily boty na podpatku,“ vysvětluje. „A pokud se chystáte chodit v punčochách, chci vás vidět chodit na rovných nohách – to se nestane!“
Podpatky nebyly ani tak volbou postavy, jako spíše designovým rozhodnutím vytvořit elegantní, prodlouženou siluetu.
I když pro bývalého borgského drona nebyly tou nejpraktičtější obuví, rozhodně vytvořily nezapomenutelný vzhled.
Skrytá složitost role Sedmé z Devíti
Víme, že kostým Jeri Ryan pro seriál Star Trek: Voyager byl jednou z nejnáročnějších částí její práce na place. Ale byla tu ještě jedna výzva – taková, která není tak zřejmá při sledování seriálu, ale stane se zábavnou při pohledu na fotografie ze zákulisí.
Udržet si vážnou tvář.
„Dvěma největšími výzvami při natáčení Sedmé bylo udržet si vážnou tvář a pracovat se všemi těmi chlapy, kteří byli naprosto praštění,“ přiznal jednou Ryan.
Sedmá z Devíti byla přes všechnu svou borgskou preciznost a stoické chování stále člověkem. Měla emoce – jako všichni ostatní -, ale neuměla je vyjádřit. Navíc se toho bála. Každou emoci pečlivě zamykala, skrývala ji pod povrchem klidné odtažitosti.
„Mezi neemotivností a přehnanou demonstrativností je tenká hranice,“ vysvětloval Ryan. „Tento problém bylo velmi zajímavé hrát jako herec.“
Přesto byla uprostřed vší té zdrženlivosti a jemnosti obklopena herci plnými vtipálků. Zatímco Seven stála na místě a pronášela repliky svým typickým kontrolovaným tónem, v zákulisí se často odehrával chaos. Udržet si uprostřed toho všeho vážnou tvář? To se říká snáz než dělá.
Navzdory náročným úkolům Ryanová často uvádí Sedm jako jednu z nejlepších rolí své kariéry. „Ta postava byla skutečným hereckým darem,“ říká. „Pro Seven bylo všechno nové, všechno bylo objevem.“
Pro fanoušky zůstává Sedmá z Devíti jednou z nejúchvatnějších a nejoblíbenějších postav Voyageru. A pro Ryanovou byla výzvou i radostí zároveň – ať už bojovala s Borgy, nebo se jen snažila na place nezhroutit.
Nyní se nám tedy naskýtá pohled na fantastický výkon Jeri Ryanové v seriálu Star Trek: Voyager! Její ztvárnění Sedmé z Devíti vneslo do seriálu hloubku, sílu i zranitelnost a učinilo z ní jednu z nejikoničtějších postav v historii Star Treku.
Iluze umělé inteligence Sedmé
Takže jste na tento článek klikli kvůli tomuto obrázku, že? Není se za co stydět – všichni máme rádi barevné obrázky. Ale je tu jeden háček: obrázek není skutečný.
Ale je! To, na co se díváte, je dílem umělé inteligence, digitální iluze vytvořené algoritmy, nikoli hollywoodskou magií. A když se podíváte pozorně, jsou tu náznaky – tvar může vypadat téměř správně, ale něco je… mimo.
Посмотреть эту публикацию в Instagram
Detaily neodpovídají elegantnímu designu Hvězdné flotily, který známe z Voyageru. Možná je to látkou, střihem nebo tím, že vypadá spíš jako Star Trek: Alternate Reality Edition než jako to, co jsme viděli na obrazovce.
Svým způsobem je to téměř poetické. Sedmá z Devíti, postava definovaná svým bojem mezi lidskou identitou a umělou přesností, je nyní předobrazem umělé inteligence, která se snaží replikovat realitu. Je to jako Borg potkávající Photoshop, a upřímně? Je to docela zábavné.
Co si o tom myslíte vy? Máte nějaký oblíbený moment Sedmé z Devíti? Podělte se o své názory a pojďme diskutovat! A pokud se vám to líbilo, neváhejte se o to podělit s ostatními fanoušky Star Treku! 🚀✨