Po 20 letech: Rocková ikona 80. let, která se vrátila, aby splnila slib ženě, jejíž úsměv ho „zabil“

30 prosince, 2025 Off
Po 20 letech: Rocková ikona 80. let, která se vrátila, aby splnila slib ženě, jejíž úsměv ho „zabil“

Jak Journey stoupalo ke slávě a hlas Steva Perryho se stal charakteristickým zvukem celé generace, Perry – dnes 76letý – náhle a tiše zmizel ze světla reflektorů, což fanoušky i hudební svět zaskočilo na téměř dvě desetiletí.

Vedení kapely do nové etapy

Steve Perryho celoživotní vztah k hudbě začal již v raném věku. Když mu bylo pouhých 10 let, poprvé uslyšel v autorádiu své matky píseň „Cupid“ od Sama Cooka a pocítil, že se něco změnilo – tento okamžik v něm vzbudil nadšení, které nikdy zcela nezmizelo.

Po dokončení vysoké školy a po období, kdy vystupoval s místními kapelami, se Perry v roce 1977 ve věku 28 let připojil ke skupině Journey, kde se prosadil svým silným operním tenorem a hluboce emotivním projevem, který změnil identitu kapely.

V roce 2008 Perry v rozhovoru pro časopis GQ vzpomínal na počátky kapely a řekl, že Journey byli výjimeční živí hudebníci, ale nebyli známí svými hity a jejich písně se pravidelně nehrály v rádiu. V té době se skupina více přikláněla k jazz-rockové fúzi než k singlům, které dominovaly hitparádám.

Tato trajektorie se změnila, když Perry začal úzce spolupracovat s kytaristou Nealem Schonem. Společně pomohli Journey vstoupit do nové éry – spojili energii hard rocku s upřímnými baladami – a posunuli kapelu do světa stadionového rocku.

„Oh Sherrie“

Právě když Journey nabírali na obrátkách, Perry měl vztah se Sherrie Swafford, která později inspirovala jeho sólový hit z roku 1984 „Oh Sherrie“ – jeho první sólový singl vydaný v době, kdy byl ještě členem Journey.

V rozhovoru pro Tampa Bay Times z roku 2011 (jak uvádí The Hollywood Reporter) Perry popsal jejich vztah jako velmi láskyplný, ale zároveň přiznal, jak obtížné bylo udržet normální život, když byla kapela na vrcholu slávy. Poznamenal, že vztah s někým z velmi úspěšné koncertní kapely může zvenčí vypadat okouzlující, ale ve skutečnosti je často vyčerpávající a emocionálně komplikovaný.

Mezinárodní sláva

V této době se Journey stali jednou z nejznámějších rockových kapel na světě. Jejich album „Escape“ z roku 1981 dosáhlo multiplatinového statusu a Perry byl široce uznáván jako jeden z nejvýjimečnějších rockových zpěváků – známý svým rozsahem, tónem a emocionální silou.

Za úspěchem se však skrýval rostoucí tlak. V rozhovoru pro The New York Times z roku 2018 Perry řekl, že vyhoření hrálo hlavní roli v tom, co následovalo. Vysvětlil, že pro zpěváka není hlasový aparát oddělený od osoby – pokud se cítíte vyhořelý, depresivní, vyčerpaný, ztracený nebo paranoidní, vaše schopnost vystupovat a vydržet tempo může kolabovat.

Steve Perry při živém vystoupení na pódiu (Foto: Richard E. Aaron/Redferns)
Journey si v roce 1987 dali pauzu a ačkoli se kapela v polovině 90. let pokusila o obnovení, reunion se nevyvíjel podle očekávání.

Návrat – a pak zmizení

V roce 1996 vydala skupina Journey album „Trial by Fire“ s známým singlem „When You Love a Woman“. Návrat se zdál možný – dokud si Perry při turistice na Havaji nezranil kyčel.

Byla doporučena operace, ale Perry váhal. Toto váhání vyvolalo napětí uvnitř kapely. Journey, připravená vyrazit na turné, vydala ultimátum: buď podstoupí operaci, nebo budou pokračovat bez něj. Perry se rozhodl odejít a v následujících 20 letech se stále více izoloval.

V rozhovoru pro rozhlasovou stanici 106.7 Lite FM vzpomínal, že kapela pracovala neúnavně a měla štěstí, že dosáhla obrovského úspěchu – ale ten úspěch byl vykoupen náročným programem. Řekl, že nakonec „narazil na zeď“ a začal ztrácet lásku k zpěvu.

Kellie Nash

Vyhoření nebylo jediným faktorem, který ovlivnil Perryho odchod.

Našel lásku v Kellie Nash, psycholožce s nevyléčitelnou rakovinou. Perry později řekl The New York Times, že ačkoli ho mnoho lidí obdivovalo, plně nepochopil, co láska znamená, dokud mu to nevyjádřila Nash – protože podle jeho názoru měla mnohem lepší věci na práci, než říkat slova, která nemyslela vážně.


Jejich společný čas byl krátký. Po necelých dvou letech vztahu Nash zemřela ve věku 40 let, 14. prosince 2012.

Její smrt Perryho zdrtila, ale zároveň se stala zlomovým bodem. Ve stejném rozhovoru pro New York Times si vzpomněl na slib, který jí dal před její smrtí: pokud se jí něco stane, nevrátí se do izolace, protože by to znamenalo, že vše, co spolu sdíleli, by ztratilo smysl.

„Open Arms“ a návrat k hudbě

V roce 2018 Perry tento slib splnil. Po 24leté pauze od studia vydal album „Traces“, své první sólové album od roku 1994 – velmi osobní nahrávku ovlivněnou smutkem, láskou a reflexí.

V rozhovoru pro The New York Times řekl, že si není jistý, zda je „návrat“ vůbec správný výraz. Důležité podle něj bylo znovu se spojit se skutečnými emocemi a láskou k tvorbě hudby – spolu se strachy, radostmi a vnitřními bouřemi, které ji vždy doprovázely.

I během své dlouhé absence Perryho kulturní vliv nikdy nezmizel. „ Don’t Stop Believin’“ našla nový život v popkultuře – objevila se ve finále seriálu The Sopranos, v seriálu Glee a v broadwayském muzikálu Rock of Ages – a představila jeho hlas nové generaci. Rolling Stone ho zařadil mezi největší zpěváky všech dob a jeho vokální přístup nadále ovlivňuje nespočet umělců.

Jaké jsou vaše nejoblíbenější písně Journey? Podělte se o své oblíbené – a pokud se vám tento příběh líbil, pošlete ho dál, aby se k němu mohli vyjádřit i ostatní.