Můj muž si přivedl domů ženu a prohlásil, že bude jeho druhou ženou. K jeho šoku jsem souhlasila, ale stanovila jsem jedno pravidlo.

Claire mezitím stála za ním a snažila se vyhnout mému pohledu. Bylo mi jasné, že chce být kdekoli jinde než tam.

Jak jsem tam tak stála, Jack pořád mluvil o tom, jak je to pro všechny „nejlepší řešení“. V tu chvíli se mi v hlavě zrodil ďábelský nápad.

Složila jsem ruce v bok a čekala, až skončí. Když konečně přestal mluvit, sladce jsem se usmála.

„Dobře,“ řekla jsem. „Můžeš mít druhou ženu. Ale budu mít jedno pravidlo.“

Jeho tvář se rozzářila. „Samozřejmě! Cokoliv budeš chtít! Jaké je to pravidlo?“

„K mému druhému manželovi se nesmí přiblížit,“ oznámila jsem. „Platí?“

Jack na mě zíral, jako bych právě řekla tu nejobludnější věc, jakou kdy slyšel.

„Druhý manžel?“ – Zarazil se. „Co to znamená?“

„No, když můžeš mít druhého manžela ty, proč bych nemohla mít druhého já? Přemýšlej o tom, Jacku. Dva příjmy. Někdo, kdo mě vezme ven, když budeš mít moc práce nebo nebudeš chtít. Muže, který mi opravdu kupuje květiny. To je fér, ne?“

„To… to není!“ – zamumlal. „Jsi směšná, Amelie!“

„To já jsem směšná?“ odpověděla jsem a zvedla obočí. „Přijdeš sem s cizí ženou a čekáš, že ji přivítám s otevřenou náručí, ale představa, že mám stejnou svobodu, je absurdní? Zajímavá logika, Jacku.“

Claire ztuhla a její pohled těkal mezi námi, jako by omylem zabloudila do špatné místnosti. Jestli byla předtím nervózní, teď vypadala, jako by byla pár vteřin před tím, než vyletí ze dveří.

Jack zrudl v obličeji, když se snažil svůj nápad ospravedlnit.

„To je něco jiného,“ řekl. „Muž, který má dvě ženy… to je v některých kulturách přijatelné. Ale aby žena měla dva manžely? O něčem takovém ještě nikdo neslyšel.“

Odfrkl jsem si. „Aha, takže ty jsi teď kulturní expert? Zvláštní, nepamatuji si, že bys najednou přijímala nějaké jiné tradice. Proč jenom TUTO KONKRÉTNÍ tradici?“

„Amelie, buď vážná,“ řekl a zvýšil hlas. „Nemůžeš mít druhého manžela. Takhle to nefunguje!“

„No, Jacku, jestli chceš žít ‚tradičně‘, tak asi přijmu některé své tradice,“ pokrčila jsem rameny. „Ale aby bylo jasno. Nemůžeš mít druhou ženu, dokud já nebudu mít druhého manžela. To je moje pravidlo. Ať už ho přijmeš, nebo ne.“

Hleděl na mě s vytřeštěnýma očima. Věděla jsem, že na mě chce křičet, ale i on si uvědomil, že to on se chová nerozumně.

Pak se beze slova otočil ke Claire. „Běž domů. Tohle vyřešíme později.“

Claire se nehádala. Popadla kabelku a prakticky vyběhla ze dveří, aniž by se rozloučila s mužem, o kterém si myslela, že si ji vezme.

Ten večer se mě Jack ze všech sil snažil přesvědčit, že se chovám nerozumně. „Ty to nemyslíš vážně,“ řekl a rozkročil se po obývacím pokoji. „Jen se snažíš něco dokázat. Pojďme si o tom promluvit jako dospělí.“

„Mluvíme,“ řekla jsem chladně. „Svůj postoj jsem vyjádřil jasně. Jestli chceš Claire, já chci jiného manžela. To je fér, Jacku.“

Do rána se jeho nálada změnila. Se skleslým výrazem vešel do kuchyně.

„Přemýšlel jsem,“ řekl rozpačitě. „Možná že celá ta věc s druhou manželkou nebyl tak dobrý nápad.“

„Možná?“ Odpověděla jsem a pozvedla obočí.

„Skvěle. Byl to hrozný nápad. Prostě zapomeňme, že se to kdy stalo, ano?“

Zapomenout na to? Haha! Dobrý pokus, Jacku.

„Už je pozdě na všechno zapomenout,“ řekl jsem mu. „Včera večer jsem si vytvořila profil na seznamovací aplikaci a už mi přišly desítky zpráv od mužů, kteří vypadají, že mají mnohem větší zájem stát se mým druhým manželem, než bych si myslela.“

„Jak to myslíš?“ – Zeptal se roztřeseným hlasem.

„Skončila jsem, Jacku. Je konec,“ řekla jsem.

Druhý den jsem si sbalila věci a přestěhovala se ke kamarádce.

Jack mi pořád volal, ale já mu neodpovídala. Dokonce mi posílal zprávy, ve kterých mě prosil o odpuštění.

Brzy jsem podala žádost o rozvod a podle toho, co jsem slyšela, přestala Jackovi odpovídat i Claire.

Myslím, že si měl dvakrát rozmyslet, než navrhl takové „praktické“ řešení.