Vedoucí restaurace vyhodil starou paní, která žádala o přístřeší, a druhý den ji viděl sedět s majitelem restaurace.

Jednoho dne zastihl starou paní prudký déšť po náhlém lijáku. Rozhodne se ukrýt ve známé kavárně, ale vedoucí restaurace ji vyhodí. To, co se stane poté, arogantního zaměstnance omráčí.

Linda Myersová se chystala na večeři, když náhle začalo silně pršet. Neměla s sebou deštník, takže její pěstěné vlasy byly najednou vlhké a rozprostřely se jí po tváři. Její blůza a sako vypadaly ošuntěle, protože byly také mokré.

Nejbližší podnik, který měla v tu chvíli na dosah, byla vyhlášená kavárna, kterou navštěvovali bohatí a slavní lidé. Když se blížila ke vchodu, náhle ji zastavil vrátný.

„Madam, tohle je exkluzivní kavárna. Abyste sem mohla vstoupit, musíte si udělat rezervaci,“ začal, než si ji prohlédl od hlavy až k patě. „Vypadá to, že ani vy si nemůžete dovolit se tu najíst,“ zamumlal.

Uražená tou nezdvořilou poznámkou požádala vrátného, aby zavolal vedoucího restaurace. Ten však místo toho, aby ji pustil dovnitř, zopakoval vrátného slova a požádal ji, aby odešla.

„Madam, právě teď mám uvnitř přes sto lidí. Nebudeme tady ztrácet čas. Budu vás muset požádat, abyste odešla,“ řekl Lindě manažer, na jehož ceduli stálo ‚Simon‘.

„Potřebuji jen někde přespat, než déšť ustane. Dokonce udělám rezervaci,“ trvala na svém.

„Nemůžu tě nechat přijít takhle vypadat. Vystrašila bys všechny naše hosty,“ zavrtěl Simon hlavou. Na to žena odešla a snažila se najít jiné místo, kde by mohla počkat.

Druhý den, když Simon přišel do práce, majitel kavárny už tam byl. Okamžitě si Simona pozval k sobě. „Dnes je pro nás výjimečný den. Přijde k nám důležitý host – můj přítel a jeho žena. Jsou to potenciální kupci této kavárny. Takže všechno musí být v nejlepším pořádku.“

Simon instruoval číšníky, co je třeba v ten den udělat, aby bylo vše dobře připraveno na příjezd VIP hostů. Večer si majitel restaurace zavolal Simona k jejich stolu.

„Dovolte, abych vám představil našeho manažera. Je skvělou součástí našeho týmu. Vyzná se ve svém oboru a je velmi milý, citlivý, vnímavý a vstřícný,“ řekl majitel. V tom se k němu žena otočila s úsměvem na tváři.

„Vskutku velmi milé. Vidím, že je přesně takový, jak jste ho popsal,“ řekla žena, z níž se vyklubala Linda.

Vedoucí nedokázal skrýt zděšení ve tváři, když si uvědomil, že tato žena je právě ta osoba, kterou předešlý večer hrubě odpálkoval. Když Linda viděla, jak se tváří, obrátila se znovu na majitele kavárny.

„Máte skvělou restauraci a tak milý personál. Rádi bychom s manželem tuto kavárnu koupili,“ řekla.

Druhý den se Linda s manželem pustili hned do práce. Chtěli pozorovat každodenní provoz kavárny a lépe poznat nový personál.

Když Linda uviděla Simona, sdělila mu špatné zprávy. „Simone, s manželem jsme se rozhodli, že tě povýšíme na číšníka. Máme pocit, že způsob, jakým ses ke mně včera večer choval, není vhodný pro jednání se zákazníky,“ vysvětlila mu.

Simon okamžitě dostal zástěru a tác a začal pracovat jako číšník. Byl ponížený, ale nechtěl o práci přijít úplně.

O několik dní později vešla do kavárny chudá žena. Posadila se ke stolu a objednala si sendvič a horký čaj. Když dojedla, Simon jí podal účet.

„Ach jo,“ řekla starší žena a podívala se do kabelky. „Musela jsem si doma nechat peněženku. Moc se za to omlouvám. Můžu umýt nádobí nebo uklidit restauraci – cokoli, abych se vám odvděčila,“ řekla.

Simon zavrtěl hlavou. „Nebojte se, madam. Tentokrát vám účet zaplatím,“ řekl s úsměvem.

Žena Simonovi dál děkovala, na což on odpověděl: „Žádný problém. Lidé by si měli pomáhat.“ Před pár dny mi nová majitelka této restaurace dala druhou šanci, protože je to milá osoba. Chci být jako ona. Koneckonců věřím v karmu.“

„Myslím, že budeš zase vedoucí,“ odpověděla žena. Simon byl zmatený, jak se žena dozvěděla o jeho sesazení. V tu chvíli ke stolu přistoupila Linda.

„Tato žena je moje přítelkyně. Chtěl jsem tě vyzkoušet a zjistit, jestli ses poučil. Jsem rád, že jsi v této zkoušce obstál. Můžete se okamžitě vrátit ke svým povinnostem vedoucího,“ řekla Linda a poplácala ho po zádech.

Simon měl radost. Ještě nikdy u nikoho neviděl takovou laskavost a byl Lindě vděčný, že mu dala další šanci dělat svou práci dobře.

Od toho dne chodil Simon do práce s úsměvem na tváři. Svou práci miloval, a to vše díky důvěře, kterou mu noví majitelé kavárny dali. Trpělivě se staral o personál i zákazníky, což vedlo k tomu, že se kavárna stala ještě úspěšnější.

Co se z tohoto příběhu můžeme naučit?

• Neměli bychom druhé posuzovat podle jejich vzhledu. Recepční a Simon Lindu rychle odsoudili kvůli jejímu vzhledu, aniž by věděli, že nakonec bude vlastnit podnik, ve kterém pracovali.
• Lidé si zaslouží druhou šanci. Linda byla natolik milá, že dala Simonovi druhou šanci, protože věděla, že má svou práci rád.

Podělte se o tento příběh se svými blízkými. Možná je inspiruje a zlepší jim den.