Syn se stydí za svou jednookou matku a pozve na ples jinou ženu.

Syn se tak stydí za svou jednookou matku, že ji skrývá před světem a odmítá ji pustit na svou promoci.

Většina lidí nevěděla, že Derek Ryder má matku. Když jeho kamarádi mluvili o jeho rodičích, Derek prostě mlčel. Nikdy nepozval své kamarády, aby si zahráli videohry nebo se podívali na film.

Vlastně od základní školy až do posledního ročníku na střední škole k Derekovi domů nikdo nepřišel, nikdy. Když začal chodit s nějakou dívkou, řekl jí to: „Podívej, zlato, moje máma je velmi nábožensky založená, nedovolí mi chodit s holkama…“. – Ale byla to velká lež, aby se vyhnul setkání s ní.

Pravda byla ošklivá: Derek se za svou mámu styděl. Nechtěl, aby lidé věděli, že vypadá jako z hororu. Derekova máma měla jen jedno oko a levou stranu obličeje jí pokrývaly jizvy.

Gail Ryderová byla taková, co si Derek sám pamatoval. Když byl malý, ani si toho nevšiml – byla to prostě jeho máma, ale jak stárnul, začal si všímat, jak na ni lidé reagují.

Uvědomil si, že jeho máma není jako ostatní lidé, jeho máma je OŠKLIVÁ. První den, kdy šel do školy, si všiml, jak se ostatní maminky mračí, i když jeho máma nosila obrovské tmavé brýle a klobouk.

„Nechci, abys mě doprovázela k bráně, mami!“ „Ne,“ řekl. – řekl jí ten večer. „Půjdu sám.“

„Ale miláčku, všechny ostatní maminky chodí se svými dětmi do třídy pěšky… Vždyť jsi ještě dítě, ne?“ – Gail řekla.

„Jsi bastard!“ – Derek se rozkřičel. „Slyšela jsem, jak to říká Bobbyho máma, a teď si všichni budou myslet, že jsem taky úchyl!“

A od té chvíle už Gail do školy nikdy nepřišla. Vysadila Dereka a odjela, po pravé tváři se jí kutálely slzy. Její syn se za ni styděl a jí to rvalo srdce.

Co se týče Dereka, ten byl v pohodě, dokud se Gail držela mimo jeho veřejný život – předstíral, že je samotářka, fanatická věřící, cokoli, aby se nikdo nedozvěděl pravdu.

Ale když přišel čas maturity, Derek se ocitl v nesnázích. Byl zvolen premiantem a ředitel ho poplácal po zádech: „No, doufám, že se konečně seznámíme s tvou maminkou!“ „To je skvělé,“ řekl. – řekl. „Chci jí osobně pogratulovat!“

Jeho matka? Derek nemohl na maturitní ples přivést svou matku! Všichni by se to dozvěděli! Ale co mohl dělat? Ten večer našel agenturu zastupující herce a najal si herečku.

Žena, kterou si vybral, byla dokonalým obrazem ženy, o které vždycky snil, že bude jeho matkou. Krásná, s milou tváří, bez jizev. Derek ženě pečlivě vysvětlil, jak se má oblékat a co má říkat, a pak zařídil, aby ji odvezli z jeho domu.

Když Gail spatřila Dereka v maturitních šatech, zalapala po dechu. „Dereku! To je dneska? Ach, dej mi čas, abych se oblékla!“

„Obléknout se? Na co?“ – Derek se zeptal.

„Jako na co? Na ples, zlato!“ – odpověděla Gail.

„Jako za co? Na tvou promoci, zlato!“ – Gail odpověděla.

„Ty tam nepůjdeš!“ – Derek to řekl chladně. „Celý život jsem tě skrývala, myslíš, že potřebuju, aby ses ukázala v nejdůležitější den mého života a ukázala mi svůj ošklivý obličej?“

Gail se zalily oči slzami. „Dereku,“ zašeptala. „Jak můžeš být tak krutý?“

„Přiznej si to, mami, jsi zrůda, rozumíš?“ – Derek se rozkřičel. „Celý život jsem se za tebe styděl. Najal jsem si někoho, kdo tě nahradí, už to chápeš?“

Gail smrtelně zbledla. Přikývla. „Ach, můj synu,“ – zašeptala. „Je mi to tak líto…“ Ale Derek se už otočil a odešel z domu. O dva týdny později opustil domov a odjel do Kalifornie studovat.

Derek se s matkou už nikdy nespojil, ale o deset let později se dozvěděl o její smrti. Pohřeb uspořádali její přátelé, ale Derekovi odkázala svůj dům a značné dědictví.

Značné dědictví? Derek byl ohromen. Ano, matka mu platila studium na vysoké škole, každý měsíc mu posílala šeky s dopisy, které Derek nikdy nečetl, ale nenapadlo ho, že by mu něco podstatného zůstalo.

Derek se vrátil domů a sešel se s matčiným právníkem Terrym Arlingtonem. „Nuže, pane Rydere, vaše matka vám odkázala téměř 700 000 dolarů a dům, jehož hodnota přesahuje 1,5 milionu dolarů…“

„Ale… já tomu nerozumím! Moje matka vedla skromný život… Můj otec ji, myslím, opustil a nic jí nedal…“ – Derek vykřikl.

„Šlo samozřejmě o pojištění a odškodnění,“ řekl Arlington. „Vy o tom samozřejmě víte?“

„Ne!“ – Derek se zmateně ohradil. „O čem to mluvíš?“

„Pane Rydere, když vám byly tři roky, oslovil jste v parku cizího psa. Když to uviděla vaše maminka, vrhla se mezi vás a zvíře,“ vysvětlila Arlington. „Následkem toho byla těžce pokousána, oslepla a byla doživotně znetvořena.“

„Ale… To by se stalo i mně…“ – Derek zašeptal a oči se mu naplnily slzami.

„Vždycky jsem si myslel, že vaše matka byla jedním z nejstatečnějších a nejobětavějších lidí, jaké jsem kdy poznal, pane Rydere, opravdová hrdinka,“ řekl Arlington tiše. „Musel jste na ni být hrdý.“

Derek odešel a v uších mu zněla poslední právníkova slova. Došel na hřbitov, našel maminčin hrob a poklekl, po tváři mu stékaly slzy.

„Ach, mami,“ zašeptal. „Zachránila jsi mě a já se k tobě zachoval tak krutě… Mami, je mi to tak líto…“

Od toho dne si Derek přísahal, že už nebude nic skrývat o své minulosti. Našel jednu z mála fotek své mámy s velkými brýlemi, které zakrývaly její jizvy, a položil si ji na stůl.

Pokaždé, když se na ni podíval, vzpomněl si na její obětavost a laskavost a připomněl si, jak sobecký a krutý k ní byl.

Co se z tohoto příběhu můžeme naučit?

Buďte hrdí na své rodiče bez ohledu na to, kdo jsou a jak vypadají. Derek byl ješitný a sobecký, ke své matce se choval s opovržením kvůli její ošklivosti.
Výčitky svědomí jsou břemenem, které si nespravedliví lidé nesou po celý život. Když se Derek dozvěděl, že jeho matka byla při záchraně zmrzačena, nikdy si neodpustil svou krutost.

Podělte se o tento příběh se svými přáteli. Možná jim zlepší den a inspiruje je.