Před 70 lety ji vyhodili z domova, protože milovala černocha. Jejich milostný příběh je však stále živý

Mnoho lidí dnes vůbec netuší, jak se žilo černochům v Evropě nebo v Americe před sedmdesáti lety. Na takovou organizaci ve Spojených státech, jakou byl Ku Klux Klan, zapomněli lidé středního věku, o mladých ani nemluvě.

Tehdy se všude dělilo na „bílé“ a „černé“. Oddělené školy, restaurace, kina, parky, veřejná doprava. Právě v tak těžké době rasové diskriminace se bílá dívka rozhodla vzít si muže tmavé pleti. Jak to všechno dopadlo a jak se odvíjel jejich další život, vám chci vyprávět v dnešním příběhu.

V padesátých letech minulého století se v Evropě i ve Spojených státech rozmáhala rasová diskriminace.

Během druhé světové války byl Jake Jacobson odveden do americké armády. Byl občanem ostrovního státu Trinidad, který byl součástí vojenské koalice americké armády. Výcvikový pluk, ve kterém Jake sloužil, byl umístěn na severozápadě Anglie v hrabství Lancashire.

Jake se vyučil vojenské profesi spojaře na místní technické škole, která během války takové specialisty připravovala. Tam byl také vyškolen jako stenograf a dívka jménem Mary.

Právě zde se tito mladí lidé seznámili. Ukázalo se, že Jake se na rozdíl od místních kluků uměl velmi pěkně dvořit. Četl zpaměti Shakespeara a sám skládal pro Mary básně. Existuje takové rčení – „Válka dělá všechny rovnými“, ale na domácí frontě to nefunguje.

Jake a Mary

V květnu 1945, na oslavu konce války, pozvali kadeti komunikace dívky na piknik. Toho večera se Mary poprvé políbila. S Jakem se vzdálili od jejich společnosti a užívali si milostné samoty.

V té době kolem líbajícího se páru projel na kole Maryin soused. Když se dívka vrátila domů, otec ji kvůli jejímu chování vyslýchal. „Děláš ostudu nejen sobě, ale i celé naší rodině,“ křičel na celý dům.

Poté své dceři zakázal navštěvovat kurz těsnopisu. Domníval se, že tím rozdělil zamilovaný pár. Ale jak řekl Shakespeare: „Láska není nic, má-li svou míru.“ A tak se stalo. A tihle dva neměli žádnou míru.

Jake a Mary

Začali spolu tajně chodit. Nastal však zádrhel, protože americký výcvikový pluk byl kvůli konci války rychle zrušen a přesunut zpět domů do Texasu. Ale ani oceán nemohl tyto milence rozdělit. Po odsloužení požadované doby a demobilizaci na konci čtyřicátých let se Jake vrátil do Anglie.

Zde začaly největší zkoušky jejich života. Jak už jsem řekl, v tehdejší společnosti panovaly obrovské mezirasové rozdíly. Takže když Jake zaklepal na Maryiny dveře, vyběhl její rozzuřený otec s loveckou puškou v ruce: „Vypadni odsud, nebo do tebe napálím oba broky.“ Mary se na něj podívala a řekla mu: „Tohle je můj otec.“ A on se na ni podíval.

Nešťastný Jake odcházel z domu své milované a utíral si slzy pěstí. Ale co mohl dělat? Najednou za sebou uslyšel výkřik: „Počkej, lásko!“

Ano, byla to jeho Mary. Když uslyšela otcův křik, vyběhla na chodbu a uviděla Jakea, jak odchází. Odstrčila otce a rozběhla se za ním. Myslíte si, že to byl šťastný konec? Vůbec ne, byl to začátek trnité cesty rodiny Jacobsonových.

Mary

Sousedé, kteří tento obrázek viděli, nebohou dívku okamžitě odsoudili a její otec si dal podmínku. „Jestli se ještě někdy tenhle člověk přiblíží k našemu domu, už nikdy nepřekročíš jeho práh“.

Ale ani tak přísné ultimátum Mary nezastavilo. Druhý den ráno opustila dům s jedním kufrem a už se sem nikdy nevrátila.

Žádný obecní úřad nechtěl takové mezirasové manželství registrovat. Teprve na předměstí Birminghamu se našla žena, která s tím souhlasila. Jejího syna zachránil před smrtí voják tmavé pleti.

Bylo to však šťastné manželství? Vždyť na jejich svátek nikdo z příbuzných a přátel nepřijel. A dál to bylo ještě těžší, žádný nájemník jim nechtěl pronajmout byt. Brzy jim nezbyly peníze ani na ubytování v hotelu. Téměř týden žili v útulku pro bezdomovce.

Jake a Mary

A pak měla Mary štěstí, byla přijata jako učitelka na základní škole a dostala služební byt. Mary musela tajit, že její manžel je černoch. K tomu si vybrala byt na druhé straně města. Vedení školy nic nenamítalo, protože nikdo nechtěl bydlet tak daleko od školy.

Hlavní podmínkou pro Marii bylo, aby nepřišla pozdě na vyučování, ale po útulku dívka vstávala ještě o hodinu dříve. Sousedé byli samozřejmě s novými nájemníky nespokojeni, ale byty byly státní, takže se jich nikdo neptal. Takto se rodina Jacobsonových vydala na plavbu v den svých sedmdesátých narozenin.

Jake a Mary

Brzy si i Jake našel práci v továrně, pak se zdálo, že se pomalu začíná dařit lépe. Bylo načase pomýšlet na dítě, ale tu jim život opět poslal zkoušku. Mary porodila mrtvého osmiměsíčního chlapce. Poté lékaři vynesli verdikt, že dívka už nemůže mít děti.

V té době se ještě mnoho nemocí nenaučila léčit. Neplodnost tak byla metlou tehdejší společnosti. Takovou diagnózu si vyslechlo mnoho rodin. Ale ani tento faktor nemohl náš pár rozdělit.

Už si zvykli na to, že lidé, kteří je spolu vidí na ulici, jdou na druhou stranu. Nyní před pozváním hostů do domu Marie upozornila, že její manžel je černoch. A jestliže zpočátku mnoho lidí odmítalo přijít na jejich večírky, pak po několika desítkách let od hostů nebyli odmítnuti.

Jake a Mary v mládí a ve stáří

Mary se v té době už stala ředitelkou školy a Jake přešel pracovat na poštu. Ne nadarmo se za války vyučil signalistou. Vedl místní telegrafní úřad. A ten byl nejlepší v Birminghamu.

Manželé byli smutní jen ze dvou věcí: z toho, že nemohli mít děti, a z toho, že se Mariin otec nedožil toho, aby se taková manželství stala normou. Paní Jacobsonová ostatně nikdy nedostala požehnání od svých rodičů a tato skutečnost ji velmi trápila.

Jake a Mary

Ano, svět se od té doby hodně změnil. V roce 1993 byl konečně zrušen Ku Klux Klan, organizace, která existovala více než sto dvacet let a jejímiž nepřáteli byla vždy černošská rasa.

Nyní měli lidé tmavé pleti stejná práva jako běloši. A kdo by si před sedmdesáti lety pomyslel, že Amerika bude mít prezidenta tmavé pleti a že taková manželství nebudou zdaleka tak vzácná?

Příběh lásky Jakea a Mary je živý i dnes.

Ale jak říká sama Mary:

„Prošli jsme spolu všemi životními těžkostmi a vždy nás spojovala láska. Kdybych se měla vrátit do té doby a měla možnost všechno změnit, stejně bych si vybrala Jakea. Je nejlepší na světě a naše duše jsou spřízněné bez ohledu na barvu pleti.“

Jake a Mary

Tohle je příběh lásky, který se stal našim hrdinům. Jeho zápletka je hodna celovečerního filmu se šťastným koncem. Jejich příklad dnes inspiruje mnoho lidí v různých zemích, kde stále existují rasové předsudky. Vždyť pravá láska, za kterou se bojuje, vždycky zvítězí.

Jake a Mary

Přátelé, pokud se vám tento příspěvek líbil, doporučuji vám shlédnout další krátké video. Zde jsem pro vás shromáždil 40 fotografií otce a jeho dcery, kteří byli vyfotografováni na stejném místě po dobu 40 let. Podívejte se, jak rychle plyne čas, jak se změnil sám otec, jeho dcera i vnoučata…..