Můj šéf mě z ničeho nic vyhodil. Druhý den ráno jsem se probudil s textovou zprávou od jeho ženy: „Seznam se se mnou. Musím ti říct pravdu.“

Vždy jsem byl loajální a oddaný zaměstnanec a zdálo se, že mám se svým šéfem Gregem dobrý vztah. Byl přísný, ale spravedlivý, náročný, ale vždy ochotný naslouchat.

Už je to několik let, co jsem nastoupil do týmu, a tvrdě jsem pracoval, abych dokázal svou hodnotu. Své místo jsem si zasloužil, nebo mi to tak alespoň připadalo.

Takže když si mě Greg jednoho odpoledne zavolal do kanceláře, předpokládal jsem, že jde jen o rutinní schůzku. Ale ten den se všechno změnilo.

„Leno,“ začal, aniž by se na mě podíval, “obávám se, že tě budeme muset propustit.

Na okamžik jsem měla v hlavě prázdno.

„Cože, proč?“ vykoktala jsem ze sebe, když mě zaplavila vlna zmatku a nedůvěry.

„Je mi to opravdu líto, Leno. Prostě už nemáme rozpočet na tvou pozici,“ vysvětlil a vyhnul se mému pohledu. „Není to nic osobního, jen pracovní záležitost. Dostaneš odstupné a personální oddělení tě seznámí se všemi podrobnostmi.“ ‚Cože?‘ zeptal jsem se.

Jeho slova mi nedávala smysl. Jak se mohly věci tak rychle změnit? Právě jsem dokončil velký projekt, získal jsem pozitivní hodnocení a dělal jsem vše, co jsem mohl, abych přispěl týmu. Nebylo žádné varování, žádné známky toho, že by moje práce byla ohrožena.

„Jste si jistý?“ zeptal jsem se a hlas se mi třásl. „Tolik jsem pro tuhle firmu pracovala. Proč teď?“

Greg si povzdechl a cítil se nesvůj. „To není moje rozhodnutí, Leno. Je to rozhodnutí společnosti. Je mi to líto, ale nemůžu s tím nic dělat.“

Sbírala jsem si věci, hlava se mi točila. Naposledy jsem vyšel z kanceláře a snažil se setřást pocit zrady. Ta rána byla příliš tvrdá. Dal jsem téhle práci všechno a teď nemám nic.

Druhý den ráno mě probudila zpráva, ze které mi přeběhl mráz po zádech.

„Sejdeme se spolu. Musím ti říct pravdu. – Sarah.“

Byla od Sarah, Gregovy manželky. Neslyšela jsem o ní už roky a ani jsem nevěděla, že má moje číslo. Srdce se mi rozbušilo, když jsem si zprávu přečetla. Co chtěla? Proč by mě kontaktovala právě teď, po tom všem, co se stalo?

Zaváhal jsem. Proč by mě Sarah, kterou jsem sotva znala, kontaktovala právě teď? Rozhodla jsem se zprávu ignorovat, ale něco ve mně mě nutilo, abych se s ní setkala. Možná jsem se potřebovala něco dozvědět. Možná to byl chybějící kousek skládačky.

Souhlasila jsem, že se s ní sejdu v malé kavárně v centru města, a doufala, že dostanu nějaké odpovědi.

Když jsem dorazila, Sarah už seděla u stolu a nervózně spínala ruce. Vypadala jinak, než jak jsem si ji pamatovala, starší a unavenější, ale v jejích očích byla nepopiratelná síla.

„Leno,“ řekla tichým a vážným hlasem. „Děkuji ti, že jsi přišla. Vím, že ti to musí připadat divné.“

Přikývla jsem a nevěděla, co říct. „Proč jsi mě chtěla vidět? Co se děje?“

Sarah se zhluboka nadechla, pohledem se přesunula k oknu a pak se znovu setkala s mým. „Nevím, jak to říct, ale myslím, že potřebuješ znát pravdu. Greg tě nevyhodil kvůli škrtům v rozpočtu, Leno. To je lež.“

Ohromeně jsem na ni zírala. „Jak to myslíš? Řekl, že to bylo kvůli rozpočtovým škrtům.“

„Tak to není,“ přiznala Sarah a hlas se jí třásl. „Vyhodil tě kvůli mně.“

Zamrkala jsem a snažila se pochopit její slova. „Kvůli tobě? Jak to myslíš?“

Sářin obličej se naplnil pocitem viny. „Greg a já… naše manželství je už několik měsíců v krizi. Pořád se hádáme a on… no, vídá se s někým jiným.“ ‚Cože?‘ zeptala jsem se.

Povzdechla jsem si. „Greg tě podvádí?“

Sarah přikývla a v očích se jí zaleskly slzy. „Ano, ale ne s někým. S tebou.“

Její slova mě zasáhla jako rána do břicha. Vzduch mi uvázl v krku. „O čem to mluvíš? Nikdy jsem…“

„Já vím,“ přerušila mě a otřela si slzu. „Ale Greg si myslel, že jsi to ty. Je tebou posedlý už několik měsíců, Leno. Chtěl tě vyhodit už dřív, ale nemohl. Proto byl v poslední době tak odměřený, proto s tebou přestal mluvit na schůzkách. Snažil se tě od sebe odstrčit, aby se necítil provinile kvůli tomu, co k tobě cítil.“

Měla jsem pocit, že se mi pod nohama propadla zem. Můj svět se hroutil.

„Jde o to, že to nevyšlo,“ pokračovala Sarah. „Večer před tvým vyhazovem jsme se s Gregem strašně pohádali. Zjistila jsem to a on to přiznal. Řekla jsem mu, že takhle to dál nejde, že si bude muset vybrat mezi mnou a tebou. Tak se rozhodl, že tě vyhodí, Leno. Byl to jeho způsob, jak se vypořádat s problémem. Myslel si, že když zmizíš, může zachránit naše manželství.“

Seděla jsem ohromená a srdce mi zběsile bušilo. Nikdy, ani v těch nejdivočejších nočních můrách, jsem si nic takového nepředstavovala. Greg se v poslední době choval divně, ale vždycky jsem předpokládala, že je to kvůli stresu v práci nebo osobním problémům. Nikdy jsem si nemyslela, že ke mně něco cítí, natož že by podle toho jednal.

„Je mi to moc líto, Leno,“ řekla Sarah a její hlas byl plný výčitek. „Nikdy jsem nechtěla, abys v tom všem byla oběť. Nevěděla jsem, jak to napravit, ale nechtěla jsem, abys platila za jeho chyby. Chtěla jsem jen, abys znala pravdu.“

Nemohla jsem si uvědomit, co jsem právě slyšela. Myšlenky se mi honily a srdce jsem měla těžké ze všeho, co se stalo. Dostala jsem výpověď, zradil mě muž, kterému jsem věřila, a nevědomky jsem se ocitla v toxickém manželství. Všechno, co se dělo, mi připadalo jako noční můra.

„Nevím, co říct,“ zašeptala jsem nakonec.

Sarah natáhla ruku a položila ji na mou. „Nežádám tě o odpuštění. Jen chci, abys věděla, co se opravdu stalo. Nechci, aby sis myslela, že to byla tvoje chyba.“ ‚Ne,‘ řekla jsem.

Pomalu jsem přikývla, stále v šoku. „Děkuji ti, že jsi mi to řekla. Nevím, co mám teď dělat, ale aspoň znám pravdu.“ ‚A co?‘ zeptal jsem se.

Sarah se na mě smutně usmála. „Dávej na sebe pozor, Leno. Doufám, že v tom všem najdeš klid.“

Když jsem vyšla z kavárny do jasného slunečního světla, cítila jsem tíhu toho, co mi Sarah řekla. Moje kariéra, moje důvěra v Grega, dokonce i moje sebepojetí – všechno bylo zničeno. Ale teď jsem alespoň znala pravdu. A tato pravda, ať už byla jakkoli bolestná, byla prvním krokem k obnově mého života.