Můj bývalý se mě snažil získat zpět – ale já jsem jeho nové přítelkyni odhalila jeho pravé motivy.

Rozchod s Aaronem byl jedním z nejtěžších rozhodnutí v mém životě.

Náš vztah byl plný vášně, ale také toxického chování.

Byli jsme jako magnety – přitahovali jsme se a odpuzovali znovu a znovu.

Milovala jsem ho, ale v hloubi duše jsem věděla, že už si nemůžu dovolit dál trpět jeho nepředvídatelné nálady, citovou manipulaci a neustálou potřebu uznání.

Tak jsem odešla.

Několik měsíců po rozchodu jsem se soustředila sama na sebe.

Začala jsem se věnovat koníčkům, na které jsem zapomněla, znovu jsem se spojila s přáteli a začala jsem znovu získávat části sebe sama, které se ztratily ve víru našeho vztahu.

Uzdravovala jsem se, a i když jsem na Aarona stále občas myslela, věděla jsem, že jsem udělala správnou věc.

Nepotřebovala jsem ho, abych se cítila celá – nacházela jsem svůj vlastní klid.

A pak se mi jednoho odpoledne zcela nečekaně ozval Aaron.

Seděla jsem v kavárně a povídala si s kamarádkou, když jsem na displeji svého telefonu uviděla jeho jméno.

Srdce se mi zachvělo – ne radostí, ale zvědavostí.

Proč mi psal zrovna teď?

Zpráva byla jednoduchá: „Můžeme si promluvit? V poslední době na nás hodně myslím.“

Nevěděla jsem, co si mám myslet.

Neřekla jsem snad jasně, že se k tomu nechci vracet?

Ale ta část mého já, ta, které na něm stále záleželo, váhala.

Možná se změnil.

Možná si uvědomil, co ztratil.

Navzdory svému nejlepšímu úsudku jsem souhlasila, že se s ním setkám.

Dohodli jsme se, že se sejdeme ve stejném parku, kde jsme si kdysi celé hodiny povídali.

Moc jsem od toho nečekal, ale chtěl jsem slyšet, co mi chce říct.

Když jsem tam přišel, Aaron už tam byl, opřený o starý dub, pod kterým jsme vždycky sedávali.

Vypadal pořád stejně, ale v jeho očích bylo něco, co jsem nedokázala zachytit.

Jakmile mě uviděl, měl na tváři ten samý známý úsměv, který mi vždycky dokázal rozpustit srdce.

„Ahoj,“ řekl tiše, téměř nejistě.

„Ahoj,“ odpověděla jsem a snažila se udržet emoce na uzdě.

Posadili jsme se a chvíli bylo ticho.

Nevěděla jsem, co říct, ale nechtěla jsem se zaplést do dramatu.

Aaron mě vždycky uměl ranit a já mu to tentokrát nehodlala dovolit.

„Hodně jsem o nás přemýšlel,“ začal a díval se na své ruce.

„Vím, že jsem to zvoral, a mrzí mě to. Změnil jsem se, Emily.

Vím, že jsem ti ublížil, a nečekám, že mi hned odpustíš, ale chci to zkusit znovu. Nemůžu na tebe přestat myslet.“

Srdce se mi zachvělo.

Chtěla jsem mu věřit.

Části mého já na něm stále záleželo, ale zároveň jsem věděla, že jeho slovům nesmím podlehnout.

Aaron se omlouval už předtím a nic se nezměnilo.

Tentokrát jsem nehodlala znovu spadnout do stejné pasti.

„Nemyslím si, že ses změnil, Aarone,“ řekla jsem pevně, ale klidně.

„Nechal jsem to být. Pracoval jsem na sobě a nechci se k tomu vrátit.
Byl jsi pro mě jedovatý a já si uvědomila, že si zasloužím víc.“

Povzdechl si a tvář mu poklesla.

„Ale no tak, Emily. Vždyť jsme byli dobrý pár. Vždycky jsme byli.

Copak ti nechybím? Nestýská se ti po nás?“

Tato otázka mě zaskočila.

Jistě, byly chvíle, kdy mi chyběly dobré stránky našeho vztahu – smích, noční rozhovory, spojení, které jsme měli.

Ale ty špatné chvíle převažovaly a já se k nim nehodlala vracet.

„Chybí mi některé dobré věci,“ přiznala jsem. – „Ale nechybí mi to, jak ses ke mně choval.

Byl jsi sobecký a nikdy sis mě nevážil. Bez tebe je mi líp.“

Jeho výraz ztvrdl a já poprvé za celý rozhovor uviděla starého Aarona – naštvaného, manipulativního a zoufalého.

„Ty chceš všechno zahodit?“ „Ne,“ řekl jsem. – Zeptal se a zvýšil hlas.

„Myslíš si, že jsi teď lepší než já? Můžu se změnit.

Upřímně. Ale nemůžu, když mi nedáš další šanci.„ “Ne,“ řekl.

Než jsem stačil odpovědět, přerušil nás hlas: „Aarone?“

Otočil jsem se a uviděl ženu, která k nám kráčela.

Byla vysoká, měla dlouhé blond vlasy a sebevědomou chůzi.

Dívala se na Aarona se směsicí zmatku a obav a já si uvědomil – tohle byla jeho nová přítelkyně.

Ta, se kterou začal chodit po našem rozchodu.

Aaron ztuhl a jeho tvář se okamžitě zatvářila překvapeně a zmateně.

„Ahoj, Sophie. Nečekal jsem, že tě tu uvidím.“

Sophie přesunula pohled mezi námi a její oči se zúžily, když zachytila napětí mezi mnou a Aaronem.

Byla očividně zmatená.

„Co se děje?“ – Zeptala se a její hlas byl plný podezření.

Neváhala jsem.

Nehodlala jsem Aaronovi dovolit, aby se mnou znovu manipuloval, a už vůbec jsem ho nehodlala nechat předstírat, že je dokonalý přítel před jinou ženou.

Jestli si myslel, že se mi může vrátit do života a nechat ji v nevědomosti, tak se mýlil.

„Vlastně si myslím, Sophie, že bys měla znát pravdu,“ řekl jsem a podíval se jí přímo do očí.

„Aaron se ke mně snaží vrátit, i když s tebou chodí.“ „To je pravda.

Sophiina tvář zbledla a podívala se na Aarona, čekajíc na potvrzení.

Jeho ústa se otevřela a zavřela, ale žádná slova z nich nevyšla.

Uvědomil si, že jsem ho odhalila, a tentokrát mu lež neprošla.

„Řekl mi, že se změnil,“ pokračovala jsem sebevědomě.

„Ale Sophie, něco ti řeknu – je to pořád stejný manipulátor, jako když jsme byli spolu.

Chce se ke mně vrátit jen proto, že nechce přijít o možnost volby.

Nezáleží mu na tobě tolik, jak předstírá, že mu na tobě záleží.“

Sophiiny oči se naplnily bolestí a zmatkem.

„Aarone, je to pravda?“

Aaron byl zahnaný do kouta.

Nebylo úniku.

Nemohl to popřít a nemohl situaci zvrátit ve svůj prospěch.

Chvíli jen zíral do země, neschopen setkat se s našimi pohledy.

Nakonec promluvil, ale jeho hlas byl sotva slyšitelný.

„Nechtěl jsem, aby se to stalo takhle,“ zamumlal a svěsil ramena.

„Já jen… myslel jsem si, že bych vás mohl mít oba.“

Podívala jsem se na Sophii a zavrtěla hlavou.

„Nenech se jím zmást, Sophie. Nestojí za to.“

Beze slova jsem se zvedla a odešla a nechala Aarona a Sophii mlčky stát.

Když jsem odcházela, nemohla jsem si pomoct, ale cítila jsem uspokojení.

Odhalila jsem jeho skutečné motivy a poprvé jsem ho neměla pod kontrolou.

Pravda vyšla najevo a já se konečně zbavila jeho lží.

Sophie se musela rozhodnout sama, ale doufal jsem, že uvidí Aarona takového, jaký doopravdy je.

Pokud jde o mě, věděla jsem, že jsem s ním nadobro skončila.

Už žádné druhé šance.

Už žádná manipulace.

Jen svoboda.