Mohli byste večeřet v nadmořské výšce kolem dvou set metrů?

Několik fotografií z počátku třicátých let minulého století, na nichž tým montérů odpočívá a obědvá na mohutném I-nosníku, dodnes vzbuzuje obdiv a hodně diskusí. Důvodů je hned několik.

Za prvé jde o děj vskutku více než výjimečný a za druhé se stále vedou spory, kdo je autorem těchto fotografií? Další otázka – jsou to skuteční stavitelé, nebo profesionální akrobaté? A ta nejdůležitější – nejedná se o fotomontáž?

Jsou tu tři snímky plus jeden. Na třech – přímí hrdinové – výškoví dělníci, a na jednom navíc – sám fotograf, který zaostřuje fotoaparát. Fotografie samotného údajného autora výškových mistrovských děl vyvolává další z řetězce otázek – kdo ho fotografoval?

Děj snímku se odehrává na dosud nedokončené budově Rockefellerova centra, jedné z budov slavného mrakodrapového komplexu GE Buildings. Maximální výška budov je téměř dvě stě šedesát metrů. I-nosník, na kterém dělníci sedí, je jedním z energetických nosníků šedesátého devátého patra.

Znalecké zkoumání autorství fotografie probíhalo až do začátku dvoutisícího roku, nakonec byl za autora uznán Karel Ebets, ale záhy byly závěry znalců zpochybněny a výsledek zkoumání ve smyslu určení autora byl zrušen. Dodnes tedy nevíme, který z fotografů se vlastně odvážil tak riskantního reportážního snímku.

Druhá část znaleckého posudku však zůstala v platnosti. V jejích závěrech se uvádí, že střelba byla jednoznačně zinscenovaná, i když se odehrála v neuvěřitelné výšce. Jednalo se o reklamu, kterou si objednal Rockefeller, hlavní sponzor výstavby mrakodrapů. Odborníci dokonce objevili vzkaz jednoho ze stavitelů manželce, v němž k dopisu připojil svou fotografii na trámu a podepsal se pod něj s humorem: „A tady jsem jako obvykle s lahví“.

V každém případě ani přítomnost retuší na fotografiích nezpochybňuje nebojácnost účastníků a neubírá těmto mistrovským fotografickým dílům na významu v dnešní době.