Manžel se vrací ze služební cesty a vidí na stole novorozené dítě a vedle něj dvě poznámky.

Muž je obviněn z otcovství dítěte, které zůstalo na prahu jeho domu, a to ničí jeho manželství i životní styl.

Kyle Greenbacker strávil rok prací na ropovodu na Aljašce, ale konečně se vrátil ke své úžasné ženě. S Lisou se milovali na střední škole a Kyle ani jednou nelitoval, že si ji vzal, když mu bylo teprve devatenáct.

Možná byl trochu staromódní, ale Kyle byl hrdý na to, že Lisa byla jediná žena, se kterou kdy byl. Nikdy nechtěl ani nepotřeboval nikoho jiného. Myšlenka, že by Lisa mohla pochybovat o jeho věrnosti, ho ani nenapadla, a to z dobrého důvodu.

Jakmile letadlo přistálo, Kyle popadl zavazadla a vyšel ven s ostatními cestujícími, přičemž očima hledal v davu Lisinu známou tvář. Ale nebyla tam.

Možná, pomyslel si Kyle, se zdržela v práci kvůli nějaké naléhavé záležitosti. Rychle jí napsal, že je na cestě domů, ale nedostal žádnou odpověď. Přivolal si taxi Uber a o hodinu později se blížil k verandě svého domu.

V obývacím pokoji se svítilo, ale Lisa uvnitř nebyla. Kyle zamířil do kuchyně, ale jakmile překročil práh, ztuhl. Na kuchyňském stole ležela malá kolébka a z ní bezcílně mávala ve vzduchu drobná ručička.

Opatrně přistoupil blíž. Na kuchyňském stole leželo novorozeně! Miminko na Kyla zíralo s široce otevřenýma očima plnýma úžasu, který je vlastní jen kojencům, a Kyle byl stejně ohromený.

Pak jeho pohled padl na složený list papíru, který ležel vedle kolébky. Rozložil ho a našel dvě poznámky, jednu napsanou neznámým písmem: „Užil sis, teď převezmi zodpovědnost za své dítě.

Druhý vzkaz, adresovaný mu Lisiným elegantním rukopisem, zněl:

„Kyle, včera jsem našla tohle dítě, které zůstalo na prahu našich dveří, a k němu byl přiložen vzkaz. Vždycky jsem tě podezírala, že jsi mi byl během svých pracovních cest nevěrný, ale nikdy jsem ti to nezazlívala – měla jsem svůj díl záletů, když jsi byl pryč. Nicméně očekávat, že budu vychovávat cizí dítě, bylo příliš. Podala jsem žádost o rozvod a upřímně doufám, že už tě nikdy nebudu muset vidět.“

„P.S. Co se týče dítěte, nedělej si starosti. Odešla jsem až poté, co jsem tě viděla, jak jdeš po příjezdové cestě. Užívej si života, Kyle, vím, že budeš.“

Kyle se sesunul na židli a zabořil obličej do dlaní. Nedokázal pochopit, co se děje. To dítě nebylo jeho – nikdy Lisu nepodvedl, ani jednou! Tichý zvuk ho přiměl zvednout hlavu.

Dítě hýbalo drobnými prstíky a Kyle k němu instinktivně natáhl ruku. K jeho překvapení mu překvapivě silně sevřela ukazováček.

„No, miminko,“ zamumlal Kyle, “vypadá to, že teď jsme tu jen my dva… a já nemám ponětí, co s tebou mám dělat.

Děvčátko v odpověď zavrčelo, ale vzápětí se její drobná tvářička zkřivila a zrudla. „Ale ne,“ vykřikl Kyle. „Co se děje?“ Náhlý odporný zápach rychle odpověděl na jeho otázku.

Byl čas vyměnit plenu. Ale byla tam vůbec nějaká plena? Všiml si, že na podlaze vedle stolu leží velký batoh s mnoha přihrádkami, které předtím neviděl. Otevřel ho a našel v něm různé dětské potřeby včetně plenek.

Okamžitě vyhledal na internetu návody na přebalování a pozorně sledoval, jak žena na YouTube předvádí tento postup na realistické panence.

Kyle se snažil postupovat podle návodu, ale nebylo to tak snadné, jak se zdálo. Na rozdíl od panenky tahle holčička hýbala nohama a dokázala strčit nohy přímo do toho, co se snažil vyprat. Když se mu ji konečně podařilo umýt, Kyle si uvědomil, že je to holčička, a o výchově dcer nevěděl vůbec nic.

„Tak holčičko,“ řekl vážně, “asi ti nebudu moct poradit s randěním, ale rozhodně tě můžu naučit jezdit na kole.

V tu chvíli se Kyle rozhodl – to dítě si nechá.

Přitáhl si ji k sobě a řekl: „Ty někoho potřebuješ a já asi taky. Tak co říkáš?“

Kyle se znovu obrátil ke svému online průvodci rodičovstvím, pečlivě připravil láhev a položil jí ji na ruku, aby ji nakrmil.

„Potřebuješ jméno, viď?“ ‚Ano,‘ odpověděla. – Zamyslel se. „Co třeba… Celesta? Nebo možná Lily?“

Kdyby Kylovi někdo řekl, že se do role otce vžije tak přirozeně, vysmál by se mu. Lily sice měla své chvilky, kdy byla nervózní, ale všechno se nějak samo srovnalo.

Kyle oficiálně zaregistroval Lily jako svůj majetek a dal ji do školky. Den, kdy se narodila, byl pro něj dnem, kdy ji našel. Ale v den jejích druhých narozenin se Kylovi zhroutil svět.

Někdo zaklepal na jeho dveře. Za dveřmi stála žena. „Přišla jsem si pro své dítě,“ oznámila.

Kyle na ni zíral. Byla vysoká, blonďatá, hubená, s křivkami zjevně vylepšenými plastickou operací.

„Cože?“ zeptal se Kyle a jeho hlas zněl chladně.

„Moje dítě,“ zopakovala netrpělivě. „Nechala jsem ji tady před dvěma lety. Jejda, moje chyba. Byla jsem tehdy sjetá a můj přítel bydlí nedaleko. Všechno jsem to popletla, víš, jak to chodí.“

„Ne,“ odpověděl Kyle ledově. „Nevím, jak to je, protože já bych dítě nikdy neopustil. A na tvém místě bych hned odešla, než zavolám úřady.“ ‚To je v pořádku,‘ odvětila.

„Počkejte chvilku,“ odsekla žena. „Svůj omyl jsem si uvědomila o týden později, když mi Bert přestal brát telefony. Ale právě teď to dítě potřebuju.“

„Ty ji potřebuješ?“ zeptal se Kyle, planoucí hněvem. „K čemu přesně?“

„Bert právě podepsal smlouvu s první ligou,“ řekla samolibě. „Tohle dítě je moje vstupenka k pořádným penězům!“

Kyle jí zabouchl dveře před nosem, ale měl pocit, že to ještě není konec. O týden později mu přišlo předvolání k soudu. Žena jménem Cherish Vegasová zpochybňovala jeho adopci Lily.

Kyle se najednou ocitl zaplavený právními dokumenty, neustále ho navštěvovali úředníci ze sociálky a vyslýchali ho přátelé a spolupracovníci. Cherish byla odhodlaná využít Lily k tomu, aby zbohatla.

Nakonec nastal čas soudního procesu. Kyle nervózně předal Lily specialistovi na případy a šel dovnitř. Cherish už tam stála vedle vysokého muže s modrýma očima podobnýma Lily – musel to být Bert.

Cherish soudci lámavým hlasem vyprávěla, jak moc jí dítě chybí a jak jsou její lehkomyslná studentská léta daleko za ní a ona se rozhodla nechat dítě u Kyla.

Soudce sklopil pohled k dokumentům. „Tím ‚nechat ji u něj‘ myslíte, že jste ji opustila na jeho prahu, je to tak, paní Vegasová?“

Cherish se začervenala. „No, já jsem pořád její matka! To nikdo nemůže popřít!“ – vykřikla.

Soudce se obrátil k Bertovi. „Pane, vy jste otec?“

Bert se poškrábal na hlavě. „No… asi jsem.“

Soudcův ostrý pohled se na něm zastavil. „Jste připraven převzít odpovědnost za toto dítě?“

Než stačil Bert odpovědět, vstoupila do rozhovoru Cherish. „Samozřejmě že je připravený! Právě podepsal smlouvu na několik milionů dolarů…“

„Aha!“ vykřikl soudce. „Tak to je ten pravý důvod! Řekněte mi, slečno Vegasová, jak se jmenuje vaše dcera?“

„Jméno?“ zarazila se Cherish. „Vezme si otcovo příjmení, protože bude platit alimenty.“

Kyle se zvedl na nohy. „Vaše ctihodnosti, mohu něco říct?“

„Ano, pane Greenbackere,“ přikývl soudce. „Mluvte.“

„Moje dcera se jmenuje Lily Greenbackerová a už má příjmení svého otce – moje. Miluji ji ode dne, kdy vstoupila do mého života, a ona miluje mě.“

V tu chvíli Lily spatřila Kyla a natáhla k němu ruku. „Tati!“ – vypískla.

„No,“ řekl soudce s úsměvem, “myslím, že rozhodnutí padlo.

Ten večer to Kyle a Lily oslavili chytáním světlušek. „Hvězdičky!“ – Zachichotala se. Pro Kyla byla nejjasnějším světlem ze všech.