Australanka Kinsten Boshleyová se proslavila díky jedné fotografii zveřejněné na internetu a svému komentáři k ní.

Australanka Kinsten Boshley se proslavila díky jedné fotografii zveřejněné na internetu a svému komentáři k ní. Na fotografii je žena stojící se svými dětmi na pláži, zdálo by se, že nevidíme nic neobvyklého, ale tato fotografie se stala pro Kinsten skutečným průlomem do spokojeného života bez komplexů z nadváhy.

Předtím se žena snažila objektivům vyhýbat nebo se „schovávat“ za objemné oblečení, ale nakonec ji to přestalo bavit a Kinsten zveřejnila právě tento snímek, který se stal přelomovým i s jejím komentářem:

„Ode dneška začínám žít svůj život novým způsobem.

Budu vděčná svému tělu a zapomenu na všechno, co jsem s ním měla doposud co do činění:

– Vždycky jsem si myslela, že je to pro mě těžké;

– znechucení;

– hněv;

– frustraci;

– touhu „přetvořit své tělo“ a učinit ho dokonalým.

Více než čtyřicet let jsem tělo nemilosrdně využívala a vysmívala se jemu i sobě.

Byl jsem přísným žalobcem těla ve všech věcech.

Styděla jsem se za sebe, styděla jsem se za záhyby a obraz celulitidy.

Najednou jsem si uvědomila, že se nemusím vyhýbat objektivům fotoaparátů a telefonům, že potřebuji více fotit se svými dětmi, aniž bych se „schovávala“.

Už mě to nebaví, teď budu jiná!

Už mě nebaví se před sebou schovávat, dnes se úplně zbavím všeho, co mi na mém těle vadilo, přestanu ho nenávidět, přestanu s ním vyjadřovat nespokojenost a prostě se přijmu taková, jaká jsem.

Tuto fotku pořídil můj manžel, požádala jsem ho, aby to udělal sám, což ho nejprve překvapilo a pak začal s radostí cvakat spouští fotoaparátu.

Překonala jsem se a byla jsem ráda, že jsem vyfocená bez širokých šatů, bez prostorných bryndáků, bez osušky, bez dalšího photoshopu.

Na fotce jsem jen já a moje děti, a to mě dělá neskonale šťastnější.

A také – vůbec se nestydím, poprvé jsem se za sebe nestyděla!

Na fotce je jen štěstí a pozitivní emoce.

Je to skutečná svoboda a velmi příjemný pocit!“

Kinsten je teď opravdu šťastná, uvědomila si, že celé roky předtím byla jen strnulá a myslela spíš na reakce ostatních, ačkoli téměř každému je úplně jedno, jak ostatní vypadají.

Žena se snaží ostatním, kteří trpí nějakými komplexy, zprostředkovat svou radost ze svobody a pomoci jim, aby se stali stejnými, nezávislými na názorech ostatních lidí.

Samozřejmě má pravdu. Žijeme jen jednou, a pokud strávíme život přizpůsobováním se názorům druhých lidí, nebudeme mít na konci roku na co vzpomínat a uplynulé roky nám budou připadat jako jediný okamžik plný obav a starostí.